Menu Zavřeno

Proč jsou lidé pokrytci? Co je k tomu vlastně vede?

Je teda jedna věc, kterou u lidí tak úplně nechápu… Proč jsou pokrytci?

Inu, jako vždy bude dobré, když to rozeberu podrobně. A nejlepší bude začít definicí.

Definice pokrytectví: Když někdo jedná v rozporu se svým přesvědčením, nebo tvrdí zároveň dvě protichůdná tvrzení.

Příklad: Jiří odmítá veškeré násilí. Je to pacifista a všechno by řešil raději domluvou, než pěstmi. Násilí prostě není podle jeho přesvědčení civilizovaný způsob jednání.

Jiří ale zcela zároveň je schopný říct, že každý, kdo volil Zemana v prezidentských volbách je debil a zasloužil by do držky.

Jiří je tady v rozporu – zcela odmítá postoj, že bychom měli na druhé používat násilí, ale zároveň si myslí, že voliči Zemana zaslouží do držky.

V tomhle případě se rozpor vyskytuje zatím jen v myšlení. Existuje však také rozpor v činech.

Kupříkladu Anička nesnáší kapitalismus, hlásá, jaký je to systém zla, nenasytnosti, honba za finančním ziskem a vykořisťování chudých bohatými. Zároveň však jde a koupí si iPad a Kindle a zajde do kina na Harryho Pottera. Anička jedná v rozporu se svým přesvědčením. Kapitalismus je zlo, ale přesto používá kapitalistické produkty jako iPad a užívá si kapitalistická díla jako je Harry Potter, jejichž úlohou je finanční zisk.

Pochopitelně celá věc není tak jednoduchá a reálně se všechno komplikuje tím, že lidé mají různé definice pro různé věci, takže Anička nemusí vidět v iPadu kapitalismus, protože její definice kapitalismu je spíše něco jako “moc velkých korporací”, které korumpují politiky. Nebo tak něco. A to je důvod, proč si to dovede před sebou obhájit a nevidí v tom rozpor. Někdy je to trochu vágnější. Ostatně každý byl alespoň jednou za život obviněn z pokrytectví.

Jiří si svoje chování může taky obhájit nějakým druhem mentální gymnastiky. Kupříkladu, že násilí je špatné, ale je dobré třeba v sebeobraně. A mlátit voliče Zemana je sebeobrana před jejich zlým režimem, za kterým Zeman stojí.

Tak to každopádně je vždycky – nikdo kritiku o tom, že je pokrytec nepřijme, ale spíše použije nějaký argument, proč je jeho chování naprosto cajk. Případně padne naprosto univerzální argument: “Ale to je něco jiného! To nemůžeš srovnávat!”

-> “Cirkusy bych zakázal! Je hrozné, když lidé využívají zvířata pro své potřeby a pro finanční zisk!”
-> “V tom případě by ti měly vadit i jatka, protože tam lidé také využívají zvířata pro svoji potřebu a finanční zisk. Zakázat jatka?”
-> “To je něco jiného! To nemůžeš vůbec srovnávat!”

Já do jisté míry věřím, že každý je nějakým způsobem pokrytec. Každý z nás nosí v hlavě nějaké procento myšlenek, které jsou v rozporu. Není možné se tomu vyhnout – to by člověk musel dělat snad pravidelný audit všech svých myšlenek a porovnávat, jestli mezi myšlenou X a Y není nějaký menší rozpor.

Pokrytectví samo o sobě ani není nic katastrofického. Když člověk zjistí, že se chová pokrytecky, nevidím problém v tom si to přiznat:

“Ano, vypadá to, že v tomhle případě se chovám trochu pokrytecky.”

Já osobně hlásám spoustu věcí, které pak sám nedodržuji. Kupříkladu zastávám filozofii, že bychom se k druhým lidem měli chovat hezky, ale pak sám různé lidi posílám do prdele. V tomhle jsem pokrytec. Často druhé lidi kritizuji, když se stravují nezdravě a upozorňuji na to, že si zničí zdraví, ale sám pak jdu a sežeru třeba čipsy. Měl bych si to tedy přiznat, jsem pokrytec. To je první věc, kterou můžu udělat, když to o sobě zjistím.

Druhá věc je, že když objevím na sobě známky nějakých rozporuplných postojů, tak jeden z nich prostě přehodnotím.

Příklad:

“Myslím, že bychom měli odlišné názory respektovat.”
“Nejsi pokrytec? Nedávno jsi říkal, že nerespektuješ rasistické názory.”
“Ok, uznávám, tak všechny odlišné názory respektovat halt nejde. Beru zpět.”

Problém vyřešen, rázem nejsem pokrytec, akorát se musím vzdát představy, že všechny odlišné názory od toho mého musím respektovat. Nebo naopak můžu začít respektovat všechny, i ty rasistické. To už je má volba, že jo:)

Neshledávám na tom nic těžkého. Přesto z nějakého zvláštního důvodu tohle lidi nedělají. Tj. nepřiznají, že jsou pokrytci, ani nepřehodnotí svůj pohled, když jim někdo jejich pokrytectví dokáže v diskuzi. A tady je ta část, které nerozumím. Proč je pro lidi lepší aplikovat mentální gymnastiku a ohnout si definice slov tak, aby svoje pokrytectví zamaskovali, než aby si ho uvědomili a přepracovali svoje názory? Je snad ego důležitější, než být vnitřně konzistentní? Je opravdu tak těžké přiznat, že se mohu sám dopouštět věcí, které u druhých odsuzuji (touha po zisku, využívání zvířat pro svou potřebu, nerespektování názorů druhých)?

Problémem je, že člověk pak tu myšlenku naprosto zadupe do země, když se k ní nepostaví čelem.

Člověk, který jde na demonstraci za zákaz kožešin “protože zvíře je živá věc a ne zboží”, ale pak se nafutruje masem, kde se jateční zvíře stává také “pouhým zbožím”, jasně demonstruje – byť si to mentální gymnastikou před sebou nějak obhájí, “proč to vlastně není pokrytecké chování.” – že mu doopravdy na těch zvířatech tolik nezáleží a není schopen pro ně nic obětovat. Chce omezovat druhé, ale sám se omezit nechce!

Člověk, který hlásá, že bychom měli brát bohatým a dávat chudým, protože “civilizovaná společnost dává potřebným”, ale pak dojde domů, pustí si na své FullHD televizi za 17k seriál na Netflixu, a není ochoten svou televizi prodat a dát peníze chudým, a použije místo toho hromadu výmluv, jasně demonstruje, že mu na chudých ve skutečnosti tolik nezáleží.

Takže bez ohledu na to jakými argumenty si obhájí, proč je zrovna v jeho případě to, co dělá, zcela v pořádku (“Jím maso, protože potřebuji bílkoviny.”, “Proč bych měl dávat já? Ať dají ti, co mají miliardy a lítají v soukromých letadlech jako první.”), vždy tím demonstruje, že mu o princip tolik nejde. A to je hlavní problém pokrytectví.

2 Comments

  1. ellie

    Souhlas s tím, že je každý tak trochu pokrytec. I když pro mě to znamená, že dotyčný neříká věci tak jak jsou, nepřizná prostě nějaké věci, aby nebyl za toho špatného a nezvládá třeba sebekritiku. Já pokrytec asi jsem hele, ale teď mě nenapadá v čem 😀

    Jinak s tím respektem k názorům, bacha na to. Ono se to dá rozlišit i jinak. Můžeš respektovat nějakej názor, ale nemusíš s tím souhlasit nebo se tomu podřizovat. Hodně lidí si myslí, že když něco respektuješ, automaticky znamená i s tím souhlasit, příp. vykonávat nějakou věc a to je dost podstatný rozdíl. Taky s něčím souhlasím, ale nepodřizuju se tomu, třeba, že nevěra není vada, odsouhlasím ten názor, protože to tak cítím, ale nebudu ji vykonávat. Zároveň ji nebudu ani tolerovat. A v tom vidím velké pokrytectví u lidí. Respektovat názor znamená pro mě, že si někoho vyslechnu a budu brát že takový je, ale musím se tomu podřizovat v životě? Ne. A to hodně lidi nechápe a to mě sere, že někdo zaměňuje definice.

  2. libertarian

    “Kupříkladu zastávám filozofii, že bychom se k druhým lidem měli chovat hezky, ale pak sám různé lidi posílám do prdele. V tomhle jsem pokrytec.”

    – to nie je pokrytectvo. Niektorí ľudia by zaslužili nakopať do prdele, takže to “posílám do prdele” je vlastne pekným chovaním.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.