Menu Zavřeno

Mantequilla de cacahuete

Asi dva roky zpátky jsem tu psal o tom, že se učím 4 cizí jazyky naráz a možná některé napadla otázka: “A není to blbej nápad se učit tolik jazyků zároveň?” a odpověď na tuhle otázku zní: “Je!”

Zjistil jsem, že je to hroznej overkill a totálně nad rámec toho, co můj mozek zvládá, takže jsem se rozhodl, že se je nebudu učit zároveň, ale postupně. A začal jsem španělštinou.

A tak se dva roky učím španělsky.

Občas se setkávám s názorem jako “španělština je jednoduchý jazyk” a “dá se naučit za dva roky”, což je i jeden z důvodů, proč jsem se ho začal učit. Zvláště když už umím anglicky, tak mám s učením se jazyků zkušenost a neviděl jsem v tom problém. Myslel jsem si, že ho slupnu jak malinu a půjde se dál.

Ovšem… WRONG. Dva roky a připadá mi, že neumím skoro nic. A že je lehký jazyk? Možná v porovnání s ostatními se jako snadný jevit může, ale snadný teda není ani omylem. Gramatika je naprostý chaos, slovíčka jsou mnohdy jako když někdo slepí náhodný písmena dohromady. Hromada slov jsou si hrozně podobná a já si je neustále pletu, třeba pueblo (vesnice) a puerta (dveře), ventana (okno) a verano (léto) a venado (jelen). Některý slova jsou dlouhý a šílený – např. “burákové máslo” se řekne “Mantequilla de cacahuete” – to je tak cool, že jsem to radši dal do nadpisu tohoto článku 🙂

Co je však zajímavé je fakt, že španělština má obvykle krátký slova a ve větě je jich hodně. Lidi si obvykle stěžují na němčinu, že má hrozně dlouhý a chaotický slova, jako třeba: “Bezirksschornsteinfegermeister” a tak dále.

Španělština má oproti tomu hodně slov na pár písmen, ale ve výsledku je to dost chaos, protože každá druhá věta obsahuje spojku “de” a také se sem tam vyskytuje na začátku “ya”, což znamená hromadu věcí (už, ale, už ne atd.) nebo “que” a to má taky tři prdele významů (co, což, když, než). Pak je tu obyčejné písmenko “a”, které vyjadřuje směr. Například La cocina znamená kuchyně, ale A la cocina znamená “do kuchyně”. Ještě se hodně používá slovo “lo”, které odpovídá zhruba českému “to”, například “no lo sé” (nevím (to)).

A aby toho nebylo málo, víte jak jsou v češtině občas takové ty “se” a “si” slova? Například “dívám SE” a “hraju SI” ? Tak tomu se tuším odborně říká “zvratná zajména” a víte co? Španělština má celou řadu různých druhů zvratných zájmen. Jak jistě víte, tak třeba “to se mi líbí” se řekne “me gusta” a to “me” je zvratné zajméno a zároveň to vyjadřuje to, co v češtině to “mi”.

A sem tam se objeví věta, kde je to všechno dohromady a vy se v těch námrdu “de” a “ya” a “que” a “a” a “lo” a zvratných zájmen ztratíte.

Každopádně se učím celou řadou metod.

Za prvé je tu Duolingo, které mě popravdě celkem sere a přemýšlím, že s ním seknu. Proč? Protože je nudný k smrti. Ty věty, které mě nutí překládat jsou hrozně umělý a nezajímavý. Gramatiku to vysvětluje minimálně. Celkově mi po letech používání připadá, že je navzdory jeho oblíbenosti spíše méně užitečný tool, než více. Věty jako “kočička pije mlíčko” a “mám jablko” a “tvoje prasátko je škaredé” vás za chvíli začnou srát. Duo vás naučí nějaký základy, ale po čase zjistíte, že vás prostě nikam neposouvá.

Applikací na mobil, které učí jazyky, je celá řada (Busuu, Rosetta Stone, Mondly, Lingodeer, atd.), ale všechny jsou zoufale nudné a nutí vás dělat dokola ty stejné ptákoviny, jako že se zobrazí slovíčko a vy ze čtyř obrázků vybíráte obrázek se správným významem. Ono to zní cool teoreticky a ze začátku je to docela zábava, ale po chvíli to člověku začne připadat hodně stereotypní a nezáživný.

Plno appek je placených, což je OK, ale ty platební modely jsou někdy dost takový nesmyslný, až se vám do nich moc nechce.

Kromě appek chodím na úplně normální kurz španělštiny. Díky koronaviru se přesunul na Skype, ale jinak celkem v pohodě. Akorát to jde fakt pomalu. Člověk by si řekl, že za půl roku už byste mohli být pořádně nebušení a budete schopni napsat odbornou publikaci v daném jazyce. Ale popravdě po těch šestnácti hodinách budete spíš stále rádi, když se dovedete představit, zeptat se druhé osoby na jméno, odkud pochází a co má za koníčky.

Na každý kurz je důležité mít připravené tři základní fráze:
1) Que signifíca… (co znamená…)
2) Cómo se dice… (jak se řekne…)
3) No lo sé (nevím/netuším)

Pak jsou tu různé knížky, učebnice. Některé jsou fajn, jiné jsou značně nepřehledné a mají dost nevkusný design. Co mě trochu sere na učebnicích, ale i obecně na učení se jazyků je to, jak je všechno zaměřené na cestování. Ono to dává smysl, protože když někdo cestuje do zahraničí, obvykle se chce naučit základní fráze jako “jak se dostanu na nádraží?” a “Rád bych si objednal něco k pití” nebo “Pane, přestaňte mi sahat na půlky.”, ale přesto je to nuda, zvláště proto, že mě turistika a restaurace moc nezajímají. Ale asi ok.

Pak jsou tu Youtube videa. Občas sleduji španělské youtubery, třeba pixel2pixel. Někdy poslouchám i podcasty. Netflix se dá přepnout do španělštiny a jediný, co je dost blbý, je to, že titulky a to, co postavy říkají, se lehce liší. Dobře sedí třeba jen Rick and Morty. Není divu, protože obojí má trochu jinou funkci. Dabing se snaží trefit do toho, co postavy říkají a titulky se snaží naopak být stručné a jasné.

I PC hry se dají hrát španělsky. Na Steamu i GOGu není problém si většinu her přepnout do španělštiny. Některé jen zobrazí titulky, ale některé jsou dokonce i dabované. Někdy to sice znamená, že GOG nebo Steam začnou stahovat jazykový balík, co má třeba 1 GB, ale jinak není problém 🙂

Bohužel navzdory tomu furt rozumím hrozně málo – třeba jen 10-20 % a co rozumím je tak rychlé, že můj to mozek nepobere. Bohužel třeba lidi přímo ve Španělsku mluví extrémně rychle a jedou jako kulomet. V latinské Americe mluví trochu pomaleji, ale pořád je to příliš rychlé.

Mimochodem, španělština mi trochu zdeformovala mozek. Třeba když vidím slovo “hotel”, normálně v české větě, tak můj mozek už to automaticky čte španělským přízvukem bez “h” 🙂

Říkám – je to daleko obtížnější, než jsem si myslel. A musím přiznat, že mi to teda moc nejde 🙂

1 Comment

  1. Jen tak dál!

    Zdar a sílu! Též se učím
    , ale mám nespornou výhodu Španělských přátel.
    Na Netflix bacha, michaj tam španělskou, mexickou a latinsoamerickou španělštinu. Hledej filmy původem ze Španělska (La casa de papel) vetšina z nich je ale dabovaná právě tou Latinskou…. Na druhou stranu, bavit se s někým z Andalusie (Hrozně šišlaj a vynecháváji písmena) , Katalánska (katalanština) neb oni mezi sebou si tak též kolikrat nerozumí 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.